|
|
Popkulturní podoba neošamanismu
Nesládková, Tereza ; Koudelová, Šárka Basjuk (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ústředním tématem mojí závěrečné diplomové práce je současná nenáboženská spiritualita. Zajímá mne souvztažnost obecné nálady v globalizované společnosti euroamerického světa a specifického způsobu zacházení se spiritualitou a mystikou. Vycházím z toho, že v důsledku všeobecně rozšířeného pocitu nejistoty je zásadním způsobem charakteristická touha po dosažení iluze pospolitosti a potřebou převyšujícího řádu. Určuje jí doba silně individualistická, doba přemíry podívaných, cynické lhostejnosti vůči realitě a iluzi. Je to doba, které chybí vize a kdy mají zboží i mezilidské vztahy krátkou životnost. Také formální podoba této neospirituality v kontextu popkultury má pro mne určující a výpovědní hodnotu.
|
|
| |
|
|
Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality
Bláhová, Andrea ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality se zabývá mladými českými interpretkami, které skrze svou tvorbu, rozhovory v médiích a performance na koncertech tematizují ženskou zkušenost. Vybrané texty písní pěti interpretek, rozhovory a zápisky z terénního deníku jsem analyzovala pomocí kvalitativní obsahové analýzy a výsledky dále interpretovala v sedmi různých tematických kategoriích. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnuji především definování postfeminismu a postfeministické citlivosti, populární kultury a vnímání tělesnosti v prostředí populární hudby. Empirická část se skládá z metodologických postupů, kvalitativní obsahové analýzy a následné interpretace.
|
|
|
Dobrovolní hasiči - přežitek z dob minulých nebo fenomén dnešní doby?
NOVÁKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce s názvem Dobrovolní hasiči - přežitek z dob minulých nebo fenomén dnešní doby? se zabývá dobrovolnými hasiči a jejich činností nejen v minulosti, ale i v dnešní době. V práci je zkoumáno, zda se u sboru dobrovolných hasičů Dolní Žďár u Jindřichova Hradce stále jedná o tradiční lidovou kulturu nebo již o kulturu populární. Zároveň je v práci sledováno, jak se kultura SDH Dolní Žďár mění v průběhu času. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části jsou vysvětleny základní pojmy, druhá část je věnována historii hasičstva, třetí část se zabývá zmiňovaným sborem z Dolního Žďáru a jeho historií a v poslední části jsou porovnávány kulturní obyčeje, které se v obci Dolní Žďár udržují.
|
|
| |
|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby.
|
|
|
Sexuální robotika: humanizace, genderizace a sexualizace sexbotů
Nováková, Petra ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu tendencí k humanizaci moderních technologií, tj. procesu přisuzování lidských charakteristik, vlastností a funkcí strojům navzdory skutečnosti, že stroje jsou anorganického původu, tedy vytvořené uměle člověkem a ze své podstaty bezpohlavní. V případě sexuálních technologií a obzvláště na poli sexuální robotiky pak dochází nejen k genderizaci, ale také k sexualizaci humanoidně vyhlížejících strojů, tzv. sexuálních robotů či sexbotů, jejichž výsledný design reflektuje binární chápání pohlaví a genderové stereotypy s tím spojené. Tento proces polidšťování je analyzován v kontextu současné populární kultury a post-humanistických teorií zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem s přihlédnutím k binárnímu chápání pohlaví a kategorií maskulinity a feminity. Populární kultura je tedy důležitým aspektem nejen v procesu vývoje sexbotů, ale také z hlediska jejich přijetí uživateli. Pozornost je věnována možným pozitivním a negativním důsledkům používání sexbotů na uživatele v kontextu schopnosti člověka vytvářet si emoční vazby k technologickým artefaktům. Klíčová slova Technologie, robot, sex, umělá inteligence, sexbot, sexuální panna, populární kultura, gender, genderový stereotyp, pornografie, posthumanismus
|
|
|
Divácká percepce feministických motivů v seriálu Příběh služebnice
Machová, Lucie ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí feministické ideologie v diváckých prožitcích publik popkulturních žánrů na příkladu českého publika amerického televizního seriálu Příběh služebnice (The Handmaid's Tale, 2017). Tento titul je v odborné debatě spojován s existencí poměrně nového trendu průniku feministické perspektivy do populární kultury a s konstitucí seriálového žánru tzv. female-centric TV, který se vyznačuje zaměřením na ženskou zkušenost a perspektivu, potažmo na feministická témata. Cílem této práce je získat poznatky o tom, jak s tímto fenoménem interagují zástupci a zástupkyně českého publika daného seriálu, tedy publika nacházejícího se v prostředí, kde se vyskytuje silnější tradice antifeministických postojů. Realizovaný kvalitativní výzkum se opírá o teorii aktivních publik a zakládá se na analýze šesti polostrukturovaných hloubkových rozhovorů metodou zakotvené teorie. Jeho záměrem je zjistit, jakými způsoby respondenti a respondentky vnímají feministické motivy v Příběhu služebnice a jak je reflektují v reálném společenském kontextu, potažmo v souvislosti se svými osobními postoji k feminismu. Z výzkumu vyplývá, že způsoby, jakými respondenti a respondentky vnímají feministické motivy seriálu, mají určité společné prvky, avšak v několika ohledech se různou měrou liší; konkrétně v...
|
|
|
Vliv RuPaul's Drag Race na podobu subkultury dragu a travesti v České Republice
Šlahařová, Eliška ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Vliv RuPaul's Drag Race na podobu subkultury dragu a travesti v České Republice se zabývá vztahem mezi americkou reality show RuPaul's Drag Race a současnou podobou české drag a travesti scény. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila etnografickou analýzu rozhovorů s drag a travesti performery. Teoretická část zasazuje téma této práce do sociokulturního kontextu, a sice do kontextu queer teorie a do kontextu dosavadní reprezentace dragu a travesti v populární kultuře 20. a 21. století; dále představuje RuPaul's Drag Race jako kulturní fenomén, jeho stručnou historii, nástin jeho mezinárodního sociokulturního vlivu a kritiky. V neposlední řadě pak charakterizuje českou travesti a drag scénu včetně jejich historického vývoje, současného stavu a vzájemného vztahu obou scén. Praktická část prezentuje výsledky etnografické analýzy rozhovorů se čtrnácti českými drag a travesti performery, zaměřuje se na konkrétní jevy souvisejícími s RuPaul's Drag Race, které jsou následně vykládány v rámci nadřazených tematických celků. Závěrečná kapitola tyto výsledky zpětně vztahuje k teoretickému aparátu prezentovanému v první části práce a formuluje navazující výzkumné otázky, které mohou sloužit jako náměty pro další výzkum.
|
host ::
RSS.